Kopr sušený

Stará česká poučka, která se traduje napříč všemi rodinami nám říká – buďto kopr milujete nebo jej nenávidíte, nic mezitím! Pravdou však ale je, že kopr patří k nejtradičnějším bylinám v českých domácnostech i když je její původ daleko za hranicemi České republiky.

Kopr se využívá do hojně komentovaných jídel jako jsou koprová omáčka, kulajda a také k rybám, především k uzenému lososu. Má široké využití i v bylinkářství a tradičně jej také využíváme do zavařenin.

Pojďme se tedy na tuto bylinku podívat blíže.

Vědecká klasifikace

Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád:  miříkotvaré (Apiales)
Čeleď:  miříkovité (Apiaceae)
Rod:  kopr (Anethum)

Další názvy a jména Kopru

Česky: Kopr, kopr vonný
Latinsky:  Anethum graveolens
Anglicky: Dill

Chuť a vůně Kopru

Kopr má velmi specifickou vůni, která ne každému může být příjemná, kopr také specificky chutná a nedá se toto koření přirovnat k jiné bylince, ale specifikovali bychom toto aroma a chuť jako velmi intenzivní, zemitou a kořennou, lehce kmínovou nebo anýzovou s nasládlou chutí.

Používané části rostliny

Kopr jako takový je jedlý celý, ale využíváme především listový a části jemných stonků a natí. Dřevitou část kopru a kořen se téměř v kuchyni nevyužívá, ale můžeme narazit na různé doplňky stravy, tinktury a dokonce i pálenky například s kořenem kopru.

Dále se v kuchyních napříč světem využívají také semena kopru, která jsou vhodná do dušených mas a na různá ragů, zelí, brokolice a květáku.

Použití Kopru v kuchyni a v gastronomii

Kdo by neznal koprovou omáčku jako by nebyl! Tolik komentované a zároveň milované i nenáviděné jídlo, jsme snad ještě nezaznamenali. Kopr využijete také do různých polévek (například kulajda), ale především se s ním můžete setkat v různých pomazánkách a dipech, také na jednohubkách (především těch rybích) a jako další chuťový prvek u uzeného lososa.

Výborně se hodí do různých bramborových salátů nebo k bramborám "jentak".

U nás v Česku také kopr hojně využíváme do různých zavařenin, hlavně těch zeleninových, kde jistě dominují nakládané okurky, mrkev a jiná kořenová zelenina. Kopr skvěle využijete například do jogurtových zálivek a dipů kde dominuje okurka nebo brambory. Bramborový nebo okurkový salát s koprem je výborným osvěžením v jarních a letních měsících, kdy může plnohodnotně nahradit přílohu k masitým jídlům.

Recepty s Koprem

• Vhodné koření na uzené, nakládané maso, sýry a zeleninu
• Podzimní a zimní druhy koření
• Jak na domácí uzený sýr s kořením?

Léčivé účinky Kopru

Již ve starém středověku se věřilo, že kopr má nadpřirozené účinky, pálil se například pro zahánění démonů. Gladiátoři v římě zase věřili, že jim kopr dodá sílu a pravidelně se jím před zápasy ovívali a natírali. A již staří egypťané před 5000 lety vyráběli z kopru různé tinktury a masti.

V každém případě, jedno se kopru upřít nedá, má opravdu všestranné uplatnění a v bylinkářství a léčitelství jej využijete například k přípravě čajů a odvarů, které působí proti nadýmání a tiší podrážděné zažívací ústrojí. Blahodárně působí na ledvinová onemocnění, podporuje trávení a tvorbu žaludečních šťáv a tiší kašel.

Kopr a zejména pak semena jsou bohatým zdrojem vitamínů C a A a mnohých minerálních látek jako například Fosfor a Vápník.

Historie a zeměpisný původ Kopru

Život kopru sahá až do starověku, zmínky o něm sahají až do doby 5000 let před naším letopočtem. Ve staroegyptských nápisech byste kopr našli pod názvem "ammisi". Římané a Řekové ho na svých výpravách přinesli až do Alp a říkali mu "anethon".

Karel Veliký jej v devátém století dokonce nařídil pěstovat na svých statcích, protože si považoval jeho širokého využití v kuchyni a v léčitelství.

Původ má pravděpodobně ve východním Středozemí a v západní Asii.

Pěstování, zpracování a sklízení Kopru

Kopr je kolem metru vysoká bylina, která není nijak zvlášť náročná a pěstovat ji můžete na svých balkonech, zahradách a zahrádkách. Kopr má rád teplo a slunce a při svém růstu je velmi křehký, je tedy vhodné ho sázet někam do závětří. Pěstuje se především výsevem semen a později samovýsevem z již dospělých rostlin.

Tato nenáročná bylinka vám vyrostě i v těžkých a nepropustných půdách s menším obsahem živin pokud bude mít pravidelnou zálivku, zejména z počátku svého růstu, později si vystačí s přírodním zdrojem - tedy deštěm (pokud zrovna nejsou několikatýdenní sucha).

Kopr je jednoletka a již tentýž rok rodí semena, vysevá se nahusto do řádků, které jsou od sebe zhruba 20 centimetrů vzdáleny, začátkem března až do konce července, přičemž už po 6 až 7 týdnech je možné sklízet nať!

Kopr můžeme lehce sušit, nejlépe celé rostliny na dobře provětrávaném místě, kde tepltoa nepřesahuje 30 stupňů a můžete jej několik dní až týdnů skladovat i v lednici. Mražení je u této bylinky samozřejmostí a nijak zvlášť ji neškodí.

Kopr můžeme také dobře konzervovat v soli nebo v octovém láku. Takto vám vydrží i několik měsíců a hlavně v zimně přijde vhod.

Další zajímavá fakta o Kopru

• Kopr má své zastoupení i v Bibly, konkrétně v novém zákoně, kde byl doporučován na bolesti hlavy a cévní onemocnění.
• Ve starověku se věřilo, že popel ze semen kopru, přiložený na ránu pomáhá rychlejšímu hojení.
• Kopr je vhodnou bylinkou i pro malé děti a kojící matky.
• Neměli bychom ho sbírat ve volné přírodě, může dojít k záměně podobných rostlin ze stejné čeledi, které jsou silně jedovaté, jako například Bolehlav.
• Žvýkání zlepšuje ústní hygienu a oslazuje dech.

Obsah balení

Balení obsahuje pouze sušený Kopr v gramáži, které jste si zvolili ve vaší objednávce. Balíčky s kořením, kořenícími směsi a bylinkami jsou zatavené v kvalitní gastrosáčcích. Alergneny: Může obsahovat stopy alergenu lepku, sóji, celeru, hořčice, sezamu, vejce a mléka.